Milan Ligač

Narodil jsem se. Ano. A vděčím za to mamince a tatínkovi. Inu, jsem tedy na světě, na divadlo nemysleje. Mé dětské srdéčko totiž patřilo jevišti travnatému, mé dětské srdéčko ovládal fotbal. Dá se možná i říct, že mé první herecké výkony se objevili právě na fotbalovém hřišti, a to když jsem býval snad nejčastěji faulovaným útočníkem. 

Zavzpomínám-li však na ony prvé herecké kroky po skutečném jevišti, přišli s příchodem na Všeobecné osmileté Gymnázium. Zde byla ona kouzelná vášeň pro divadlo zažehnuta. (O 8let později.) Osmileté gymnázium se chýlilo ke konci, já mezitím začal hrát v několika ochotnických souborech a milovaný fotbal měl rázem silného soupeře – Divadlo. Tuším, bylo tomu rok před maturitou, kdy mi byla dána role Alana Felixe v inscenaci Woodyho Allena Zahraj to znovu, Same! Role to byla pro mne zlomová tím, že jsem se nad ním musel doopravdy zamyslet a vskutku se „převtělit“ do někoho jiného. „A dyž jsem se pak v těch osmnácti rozhodovat, co dál dělat, herectví pro mě bylo jasná volba.“ 

Dostal jsem se na pražskou Mezinárodní konzervatoř, kde mým ročníkovým profesorem byl pan prof. František Laurin. Zde jsem však vydržel pouhé dva roky. Naštěstí se mi podařilo přejít na Pražskou konzervatoř, kde jsem o poznání spokojenější a kde studuji hudebně-dramatický obor, který studuji dodnes (psáno 26.4.2015?). Rovněž se již divadelně rozkoukávám a sbírám zkušenosti, kde se jen dá. 

Hraji v několika inscenacích Divadla na Rejdišti, v Divadle Minaret, již jsem také okusil onen nádherný pocit mít premiéru ve Zlaté kapličce – v Národním divadle, kde hostuji v Ze života hmyzu; svou vysněnou roli Konstantina Trepleva v Čechovově Rackovi hraju v Divadle D21, dále hostuji v Městském divadle Mladá boleslav, či Divadle Perštýn. 

Jak já říkám: s každou další zkušeností prozřu, jak on ten můj sen je doopravdy daleko. Avšak já jsem střelec a jednou se k němu „prostřílím“! ((: